Věčné sliby sestry Michaely
1.10.2000 - Řím
V mnoha životních situacích poznáváme působení Božího Ducha, který nám umožňuje žít plnou svobodu Božích dětí. On nám napomáhá najít správný směr naší životní cesty, když jsme ochotni plně přijat jeho vůli. Sestra Marie Chlachulová ze Starého Města u Uherského Hradiště se plně podřídila Božímu záměru. V době totalitního režimu jí nebylo umožněno pro náboženské předsvědčení studovat na střední škole, ale musela nastoupit do učebního poměru na prodavačku. I v této těžké době dochází k jejímu duchovnímu růstu Zúčastňuje se tajných duchovních cvičeních a různých náboženských aktivit. Po listopadových změnách v r.1989, kdy se obnovují duchovní společenství vstupuje do Sekulárního františkánského řádu. Zřejmě to byl její první krok k pozdějšímu uváženému rozhodnutí zasvětit svůj život Bohu. Duch Boží ji povolává do misií. V dubnu 1993 odjíždí do Říma na kurz a po 3 měsíce se připravuje na práci v misiích. 1.srpna odlétá do Kazachstánu a působí v Alma-Atě v misijní komunitě, kterou spravují františkáni. Zde, v měsíci září vstupuje do noviciátu Kongregace školských sester svatého Františka. Přijímá nové řeholní jméno Michaela a po ukončení noviciátu skládá dočasné řeholní sliby. Horlivě a s plným nasazením pracuje na Božím díle v této zemi. V malém řeholním společenství bratří a sester v extremních klimatických podmínkách ( v zimě -40°C - v létě +40°C), ale i duchovních (působila zde mnohaletá tvrdá komunistická ideologie), zušlechťují lidská srdce i místo ve kterém žijí. Zároveň si při misijní práci rozšiřuje své vzdělání, které zakončuje maturitní zkouškou. V roce 1996 odjíždí z Alma - Aty do Karakandy - sídla otce biskupa, apoštolského administrátora Kazachstánu a celé střední Asie. Pracuje v kanceláři biskupství a působí ve zdejší farnosti. Evangelizace tak velkého území vyžaduje potřebu vydávat časopis. Apoštolská administratura se rozhodla vydávat časopis Credo a sestra Michaela se stává jeho technickým redaktorem. V roce 1997 generální představená Kongregace povolává sestru Michaelu do Říma na studium na fakultě misiologie a sdělovacích prostředků Gregoriánské univerzity, aby získala potřebné znalosti a vědomosti, nutné pro práci redaktora v misiích. V městě Římě, jí po Starém Městě nejbližším, skládá na vlastní žádost, v jubilejním roce 2000 doživotní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Tím pečetí svůj vztah k Bohu. Slavnost skládání slibů probíhala v kapli kláštera v neděli 1.října. Spolu se sestrou Michaelou darovaly Bohu své životy ještě další dvě sestry - jedna z Indie a druhá byla ruské národnosti. Hlavním celebrantem byl P.Josef Koláček SJ, který je redaktorem českého vysílání Radia Vatikán. Mše svatá byla sloužena italsky. Čtení a žalm byly v rodném jazyce sester. Při vlastních slibech sestry jednotlivě přistupovaly k matce představené, která držela Písmo svaté, poklekly před ní, pravou ruku položily na Písmo, v levé ruce držely rozžatou svíci, pronesly italsky formuli slibu a matka představená jim požehnala. Pak odešli k oltáři kde svůj slib ztvrdili podpisem a každá z nich obdržela zlatý snubní prsten nevěsty Kristovy a kříž. Mše sv. pokračovala litaniemi ke všem svatým, následovaly přímluvy ve kterých sestra Michaela v češtině prosila za misie a nová duchovní povolání. Vyvrcholením byla slavná bohoslužba oběti se svatým přijímáním. Při bohoslužbě zněly písně latinské, italské, ruské a přítomný sbor indických sester chválil Boha temperamentním zpěvem své kultury. Na závěr mše svaté ozdobily tuto slavnost dvě písně: Máti Páně přesvatá - zpívaná česky a Hymna Velkého jubilea - zpívaná italsky. Je těžké vyjádřit a sdělit atmosféru těchto chvil. Všechny naplňovala hluboká vděčnost a vnitřní radost. Vděčnost za Boží lásku, která nás denně prostupuje a kterou zakoušíme v mnoha situacích, v kráse vztahů, ve velikosti lidských srdcí, v rozměru a bohatství církve. Byly to chvíle, kdy z vděčnosti a radosti všem tekly slzy a tajil se dech. I slzy jsou darem. Po mši sv. zástupci farnosti a přátelé blahopřáli sestře Michaele tlumočili pozdravy a předali dar staroměstské farnosti : Písmo svaté v obrazech s rytinami nazaretské školy vázané v kůži, který se ji moc líbil. Slavnost byla zakončena společným projitím české skupiny svatou branou u sv. Petra. Projití symbolicky naznačilo přechod z jednoho života do druhého, z otroctví hříchu do svobody Božích dětí, z jednoho tisíciletí do druhého, přičemž to nové by mělo být kvalitativně lepší a směřovat k Bohu. Modlitbou skupina prosila spolu se sestrou Michaelou za uskutečnění tohoto přáni nejen za sebe, ale za celé lidstvo.